Ahoj, jmenuji se Radek Junga.
Je mi 48 let, jsem ženatý, mám dva již dospělé syny a bydlím v kraji razovitem (Moravskoslezském kraji). Zdejší kraj sice miluji a velice rád se toulám zdejší krajinou, zejména Beskydy, ale i přesto velice rád poznávám jiné kraje. Jednak v rámci České republiky, ale i daleko ze jejich hranicemi. Na svých cestách nejraději putuji s batohem na zádech, nebo s pádlem v ruce při sjíždění řek. Při svém putování se snažím poznávat nejen krásy každé země, ale zejména jejich obyvatele. Kde a jak žijí, jejich kulturu, zvyky a gastronomii.
Od roku 1994 pracuji u Policie ČR. Dvacet let jsem žil převážně jen prací a na cestování, které mne vždy lákalo mi nezbývalo moc času. Zlom nastal v roce 2014, když jsem pracovně vyčerpán přestoupil z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování jako vyšetřovatel do ostravské mordparty. Tehdy jsem si řekl a dost! Toho roku jsem se konečně nechal přemluvit svými kolegy a vyrazil s nimi karavenem přestavěným z Avie do Rumunska. Tehdy jen jako jeden z osmi. Tato výprava mne naprosto nadchla a od té doby jsem začal každoročně vyrážel na další podobné výpravy, či zájezdy do neobvyklých destinací. Zpočátku jen jako platící účastník, když tyto organizovali kamarádi, či cestovky. Ale jak jsem se po několika cestách rozkoukal, začal jsem si je již organizovat sám.
Místa které jsem navštívil: V roce 2015 jsem se účastnil vodácké výpravy do Bosny a Hercegoviny. V roce 2016 opět turistické výpravy do Rumunska a poté do Albánie. V roce 2017 jsem již sám organizoval vodáckou výpravu do Makedonie a Albánie a následně se účastnil poznávacího zájezdu do Bulharska. V roce 2018 to byl opět vodácký Balkán, nově zájezd do Norska na Lofoty, ale i výprava na Kavkaz do Gruzie. V roce 2019 tak jako v předchozích letech to byl vodácký Balkán, unesen krásou Kavkazu jsem opět vyrazil do Gruzie na přechod z Tušetie do Chevsuretie a léto zakončil výpravou za krásami Srbska a Severní Makedonie. V roce 2020 jsem sice měl v plánu vyrazit někam na vodu, ale zejména do Fanských hor v Tadžikistánu. Díky Covidu jsem byl nucen své plány hooodně pozměnit a místo toho uskutečnil dva přechody pohoří – Jeseníků a Šumavy.
Na své výpravy vyrážím převážně se svým mladším synem Tomášem a svými kolegy. Díky naší sestavě vznikl i tento poněkud hanlivý název webovek -benga-tour.
Co mne vedlo k založení tohoto blogu? Stálý člen Bengatouru Bob po každé akci napsal krátký, ale výstižný deník. Když se po vodácké výpravě v roce 2017 kapánek více rozepsal, napadlo mne, že bych naše zážitky více rozvedl. Začal jsem psát, stran postupně přibývalo a mne napadla myšlenka vydat deník jako knihu. Rukopis jsem nabídl několika vydavatelstvím, ale pokud se někdo ozval, bylo to zamítavé stanovisko. Byla sice ještě možnost vydat ji vlastním nákladem, ale to byl mi sežralo tolik času, že jsem tuto možnost zamítl. Psaní mne ale docela chytlo a z téměř každé cesty jsem si začal psát deník.
Přestože jsem jednotlivé články zveřejňoval na facebooku, publikoval je na serveru Cestuj levně, či www.svetoutdooru.cz, rozhodl jsem je zveřejnit v ucelené podobě. Další důvod byl i ten, že i já při plánování cest hodně čerpal z informací jiných cestovatelů, kteří je umístili na internet a nyní se danou formou snažím revanžovat. Snad mé zápisky a informace někomu při jeho cestách pomohou.